19. 12. 2015 Doba čtení: ~1 minuta

Paul Edgecomb (Tom Hanks):
„Až budu stát před Bohem, při Posledním soudu, a on se zeptá, proč jsem zabil jeden z jeho zázraků, co já mu tam řeknu? Je to má práce? Nebo co?“

John Coffey (Michael Clarke Duncan):
„Řekněte Bohu Otci, byla to laskavost. Jste nešťastnej, trápíte se, já to cejtím, ale tím se netrapte, já už to všechno mít za sebou, chci… Jsem ztahanej, už nechci bejt pořad sám jako vrabec v dešti. Unavuje mě nemít nikoho k sobě, kdo by mi řekl kam jdeme, odkud a proč.“

…

Paul Edgecomb (Tom Hanks):
„Můj osud mi určil, že Vás přežiju. To je mé vykoupení. To je můj trest, že jsem nechal Johna popravit. Že jsem zabil boží zázrak. … Nedělám si iluze o nesmrtelnosti. Ale než mě smrt najde, dávno si ji budu přát. Už teď si ji moc přeju.“

25. 04. 2011 Doba čtení: 2 minut

V roce 1990 jsem ještě navštěvoval základní školu. A v tomhle roce vznikla právě tato písnička.

Určitě si ji pamatuji hlavně z Čarodějnic. Pamatuji si ten taneční parket, pamatuji si to pódium z vleku, tu zpěvačku, tu skupinu. Také to, že ploužit se jen tak po parketu, zvládne každý.

Zjistil jsem, že písničku ještě občas hrají v rádiích. Taktéž si jí můžeš poslechnout na internetu.

Jenže všechno je nyní trochu jinak. Čarodějnice, zpěvačka, skupina, já.

Jak by řekl Roland Deschain, svět se hnul.

To nic, jen další Písnička dne.

Nedávno jsem si uvědomil, že pomalu na každém kilometru silnice je nějaký křížek, náhrobní deska nebo svíčka. Číst dále

26. 08. 2010 Doba čtení: 2 minut

… jak byla jednou jedna princezna, co čekala na prince, který pořád nejel… myslela, že se stačí podívat z okna a on tam bude, na tom krásným bílým koni… jenže pak přijel jeden na černým a další na hnědým, ale vůbec nebyli krásní ani chytří… byli docela obyčejní a hloupí. Takového nechtěla a tak si vymyslela, že každému, kdo bude chtít získat její ruku, nachystá tři úkoly…

…pokud je splní, může si ji vzít… úkoly byly těžké, přetěžké a žádný nápadník je nesplnil, princezna se začala bát, že zůstane na ocet jenom pro to, že si nechtěla vzít prvního hňupa, který ji přišel do cesty…

…a tak sedávala sama v zahradě a čekala… princové přijížděli a odjížděli a ona pořád seděla a počítala okvětní plátky sedmikrásek…

….až jednou přijel někdo, kdo se jí líbil na první pohled… ne zbrojí nebo krásným koněm, ale něčím, co měl hluboko uvnitř… moc si přála, aby úkoly splnil, ale věděla, že je nesmí zrušit, to jí nedovolovala modrá krev a vlastní hrdost. Tiše tedy čekala a trpěla, zda je její vyvolený zvládne…

…splnění úkolů se nějak protahovalo a princezna byla čím dál tím víc nervózní, plátky sedmikrásek vztekle ukusovala a nedočkavě vyhlížela prince… až v okamžiku, kdy pro něj uronila první slzu se objevil v bráně paláce a s omluvným úsměvem jí podal kytici kopretin – prý se zdržel, když je trhal. Vrhla se mu do náruče a kopretiny si nechala jako svatební kytici…. a do života si pamatovala, že se občas vyplatí počkat…

28. 11. 2008 Doba čtení: ~1 minuta

Ještě malou drobnost předtím než odjedu na 17. Výjedzní zasedání do Čenkovic.

Jak jste si mohli všimnout, v posledním příspěvku byla (edit: už není) i mapa. A jelikož to není nic až zas tak složitého, rozhodl jsem se takto „geotagovat“ i fotografie v Galerii. V současné době to vypadá tak, že pod skoro každou fotografií je mapa s markerem, který ukazuje, kde byla fotka pořízena. Mapou jde zůůůmovat, přepínat mapové podklady a podobně.

[views][ratings]

14. 06. 2007 Doba čtení: ~1 minuta

Ještě jeden odkaz dávám do placu. Nedávno mi přišel od Piráta a opravdu stojí za to. Na serveru https://www.youtube.com/watch?v=gjyWP2LfbyQ je umístěna reklama na automobil s podtitulem „Není dabing jako dabing“. Doporučuji klikat jen případě, že máte zapnutý zvuk.

19. 01. 2010 Doba čtení: ~1 minuta

Tohle mi tu opravdu chybělo!

I když si pak připadám, jako bych objevil Ameriku (btw – víte co se prý stalo 100 let po objevní Ameriky?). Asi před necelým rokem jsem hledal nástroj, kterým bych nějak na blogu vyjádřil aktuální a ne příliš dlouhé události, poznatky, nálady atp. V dobách velkého rozmachu sociálních sítí jsem odolal a dal se k jedné menší, spíš jen mikro-blogovací službě. a i když od objevu a mé registrace již nějaká doba uběhla a znovu objevení přišlo náhle asi jako zima do Krušnohoří, teď je tu a funguje.

Určitě jste si všimli nového bloku, v pravé části stránky, s názvem „Matesův twitter“. Tam si teď nechávám z Twitteru zobrazovat krátké zprávičky o mém aktuálním dění. Služba mi úplně vyhovuje, i když z ní využívám jen malou část.

Teď ale přijde (proč safra není správně příjde???) ta zapeklitější část věci. Potřebuji z vás dostat dvě informace. Tak za prvé. Všimli jste si vůbec toho nového pole s tweety? A za druhé. Chtěli byste na ně mít možnost reagovat?

2. 02. 2009 Doba čtení: 2 minut

V neděli odpoledne jsem se po čtyřech dnech vrátil ze střediskové výpravy na na Kaprálův mlýn. I když to nejprve vypadalo, že žádná výprava nebude, nakonec přeci jen byla. V osmi lidech začala výprava v Žamberku, v Brně už nás bylo devět a v pátek nakonec deset. Nevím, co tu k té výpravě mám psát. Program asi ne (hry, výpravy,…). Tak zážitky? Asi ano.

Důležitou součástí výpravy byla indulona, měsíčková, s propolisem, nehtíková. Prostě k namazání skoro všeho.

Dalším, aspoň pro někoho, důležitým prvkem bylo moje georazítko. Já… jen doplním k fotce, že jsem pouze logoval, nikoliv hledal kešku. 🙂 Žádné FTF.

Když už jsem u toho, tak dalším zážitkem bylo určitě logování skoro potmě u GC19KAQ. No ale úplně největším zážitkem byla určitě keš GCP8VN. Ono brodit se bosý dvaceti centimetry vody není jen tak. Ale stálo to za to. A díky Kvakinovi za jeho simultální překlad toho, co se děje v jeskyni.

Co ještě zmínit? Cuf(v)ky, megabrambory v polévce, u stropu plavající rybička, průjem, dvojitý průjem a zácpu a spoustu dalších věcí.

Ještě jsem zapomněl. Podle krokoměru jsem našel 55 608 kroků při 42,26 km a spálil 2527 kalorií za 9:55:56 hodin.

1. 02. 2014 Doba čtení: 2 minut

Další sen byl tak na půl pracovní.

Přijeli jsme z nějaké výpravy a v kanceláři vybalovali batohy. Vyndával jsem ešus a myslím ještě pončo. Šéfová někam odjela a já šel s kolegyní na oběd. Ulice a město bylo neznámé. Bylo po dešti. Šli jsme po levé straně silnice, po chodníku, kde jsme předešli dva lidi. Chodník se pak stáčel vlevo na lávku a za vodní náhon.

Na lávce kolegyně šla dál, na trám, který ležel přes celou šířku náhonu, na kraji malého jezu. Najednou se s ní trám zvrtnul. A ona zaplula jak hřebík do vody.

Několik málo vteřin jsem čekal jestli se vynoří. Nestalo se tak. Začal jsem volat o pomoc (dva lidé, které jsme předcházeli).

Kleknul jsem si na kraj náhonu a lovil rukou ve vodě. Nikde jsem jí nenahmatal. Stále jsem křičel o pomoc.

Lehl jsem si na kraj náhonu a celou půlkou těla se ponořil do vody a stále hmatal ve vodě. Nahmatal jsem ruku. Stiskla mě. Vytáhl jsem kolegyni na břeh, kraj náhonu. Byla v pořádku. Jen celá mokrá a prochladlá.

Vodní náhon, přidáno v roce 2024, vybenerováno pomocí Bing

8. 10. 2008 Doba čtení: 2 minut

Na začátek říkám, že i já jsem cyklista a na kole občas brázdím silnice.

Předevčírem, při cestě autem do Žamberka, jsme v koloně dojeli tři „cyklistické pseudozávodníky“. Tyhle typy poznáš snadno – stejně oblečení,  stejná kola a… v drtivé většině případů minimálně dva vedle sebe. Ano, tak přesně tyto jsme dojeli. Tři modré dresy, vzadu s nápisem FORT (fakt výborná reklama). Třem autům se povedlo jednoho a dvojici cyklistů (vedle sebou jedoucích) předjet. Pak se konečně jeden z dvojice cyklistů zařadil a konečně jeli předpisově. Hned na to se ohlédl, viděl ještě jedno auto za sebou a dal se na předjíždění těch dvou cyklistů před sebou.  Po chvíli i mně se podařilo předjet ten slavný peleton…

Druhá cyklistická příhoda se mi stala včera cestou na nákup. V Žamberku, na spojnici poliklinika-Konzum (tam co jsou ty betonové květináče, směrem na parkoviště) si to frčela nějaké mladá slečna na kole směrem ke kruháči. Vůbec jí nevadilo, že jsem z hlavní silnice odbočil k panelákům. Prostě profrčela kolem betonových květináčů a pokračovala přes parkoviště a chodník někam ke kruháči. To, že to bylo asi tři čtyři metry před autem a vůbec se nerozhlédla, jí ani v nejmenším nevadilo. Bez helmy. A ještě bych jí pak musel sbírat. Nasekat na zadek…

1. 11. 2021 Doba čtení: 4 minut

Prvnotním impulzem byla nespokojenost s NordVPN. Neustále některé stránky nefungovaly a řešení s jejich podporou moc nepomáhalo.

Rozhodl jsem se tedy podívat po jiné VPN, byť jsem v té době měl ještě přes jeden a půl roku předplatného u NordVPN. Při hledání jiné VPN jsem zkusmo projel NordVPN a Mullvad (tu jsem používal předtím) webovou stránkou Exodus.

Dopadlo to takto:

Číst dále